AKTUALITY

Podívejte se, kde se v Česku pěstuje chmel. Můžete ho poznávat a ochutnávat
19. 5. 2012
t
Vychutnejte si český a moravský chmel přímo tam, kde roste. Co můžete zažít ve třech chmelařských oblastech Čech a Moravy? Nejen výstavy v muzeích, ale také výlety na kolech, pěšky i parním vlakem, zakončené (jak jinak) testováním místního chmelu v půllitru piva.

Chmel do české a moravské krajiny patří odjakživa. Na chmelnicích (hlavně klášterních), kde jej kvůli lepší úrodě podpíraly tyče, se tu pěstoval už ve 12. století. Výjimečnou pověst měl už v raném středověku, kdy se prokazatelně vyvážel až do Hamburku na takzvané Forum humili.

Chmel se tehdy pěstoval vlastně všude, právě tolik, kolik ho místní sládek potřeboval. Ale postupně se chmelnice soustředily v těch krajích, kde se na nich rodil výjimečně aromatický a hořký produkt – do okolí Žatce, Loun, Rakovníka a Úštěka a na Moravě na Tršicko.

Žatecká chmelařská oblast

Žatecko je největší a také nejčlenitější chmelařskou oblastí v Česku. V lehce zvlněné krajině téměř bez lesů v okolí Žatce a Loun se chmel pěstuje na hlinitých až jílovitých půdách v dešťovém stínu Krušných hor, na jih směrem k Rakovníku je krajina členitější a pro chmelnice je typická takzvaná červenka, půda obarvená velkým zastoupením železa.

Žatecko je zároveň nejznámější chmelařskou oblastí u nás – právě odtud pochází nejslavnější česká odrůda chmele, žatecký poloraný červeňák. Tato odrůda, kterou je osázeno zhruba 90 procent českých chmelnic, je pro odborníky po celém světě doslova standardem kvality. I proto je žatecký červeňák chráněný speciální ochrannou známkou.

Co vyzkoušet na Žatecku?

Chrám piva a chmele: Vydařené turistické centrum, kde se vše točí kolem chmele. Nevynechte například 42 metrů vysoký chmelový maják s nádhernou vyhlídkou po okolí hlavního města českého chmelu, chmelový orloj nebo labyrint, na jehož konci čeká poklad chmelařského kraje. Informace pro rodiny: areál je "baby friendly".

Restaurant u Orloje: hospoda situovaná v areálu Chrámu chmele a piva je vystavěna ve starém chmelovém skladu, čemuž odpovídá i interiér restaurace. Uvnitř restaurantu je umístěn malý pivovar, který svá piva chmelí (jak jinak) tím nejlepším místním.

Poddžbánský pivovar v Mutějovicích: Přímo v srdci žatecké chmelařské oblasti tu vaří kvasnicové pivo chmelené odrůdami Sládek a Žatecký poloraný červeňák. Příští týden, tedy v sobotu 26. května, jej v Mutějovicích můžete ochutnat na místních pivních slavnostech.

Žatecký pivovar: Výhradně za žateckého chmele vaří pivo také Pivovar Žatec. Jejich pivo stojí za ochutnání. Kde? Úplně čerstvé jej můžete degustovat 9. června přímo v pivovaru, to tu mají den otevřených dveří.

Chmelařské muzeum v Žatci: Jde o největší expozicí svého druhu na světě, na ploše 4 000 čtverečních metrů představuje vývoj chmelařství od raného středověku do současnosti.

Regionální muzeum Karla Aloise Polánka: Za pozornost stojí stálá expozice chmelových známek. Kdysi je dělníci na poli dostávali za určitý objem načesaného chmele a sloužily jako poukázky pro výplatu mzdy.

Sušárna chmele v Dubé: Jedinečná technická památka z 19. století, kdy se kolem Dubé pěstovala odrůda chmele zvaná Dubský zelenáč.

Parní výlet krajem chmelnic: Na výlet parním vlakem se můžete vypravit z Lužné u Rakovníka, krajem chmelnic vás může zavézt třeba do Kolešovic. Za zmínku stojí i zdejší železniční muzeum.

Úštěcká chmelařská oblast

Kraj rozdělený tokem Labe leží v nižší nadmořské výšce než Žatecko a je také plošší, i když nejvyšší polohy na úpatí vrchu Sedlo si s výškou kolem 450 metrů nad mořem nezadají s chmelnicemi žateckého Podlesí.

Chmel se tu pěstoval už za Hynka Berky z Dubé, i díky němu dnes ospalé městečko Úštěk patřilo v té době k živým obchodním centrům svým významem srovnatelným třeba s nedalekým Mělníkem.

Co vyzkoušet na Úštecku?

Skanzen Zubrnice: Zdejší skanzen byl založen sice založen až v 70. letech minulého století a s chmelem je spojen jen okrajově, ukáže ale podmínky, za jakých lidé v této chmelařské oblasti po staletí žili.

Výlet na Sedlo: Čtvrtá nejvyšší hora Českého středohoří (726 metrů nad mořem) nabízí krásný výhled do krajiny, kde se chmelu tak dobře daří. Právě na jejím úpatí můžete hledat nejvýše položené chmelnice úštěcké chmelařské oblasti.

Tršická chmelařská oblast

Chmel se na mírně zvlněné pahorkatině oddělující Moravskou bránu od podhůří Nízkého Jeseníku pěstovat vždycky - na plochých terénních vlnách, v půdě dobře zadržující vodu a v klimatu s dostatkem slunce se mu stejně jako dnes dařilo výborně.

Na rozdíl od Žatecka ale trvalo velmi dlouho, než chmelnice u klášterů a usedlostí přerostly velikost potřebnou pro zásobování místních pivovárků. I když první písemná zpráva o pěstování chmelu pochází z roku 1506, na větších plochách se ale začal pěstovat až po polovině 18. století.

Pěstování chmele tu ale mělo několikrát namále – zatímco na začátku 19. století dosáhla rozloha zdejších chmelnic 867 hektarů, během druhé světové války jejich rozloha klesla na 75 hektarů a v roce 1950 měla jen 60 hektarů. V současnosti se v této oblasti chmel pěstuje na více než 700 hektarech chmelnic.

Co vyzkoušet na Tršicku?

Pivovar Zubr: v tomto přerovském pivovaru nejen vyrábějí dobré pivo, ale také pořádají exkurze zahrnující i degustaci čerstvého piva z ležáckých sklepů. Na exkurzi je třeba se objednat.

Muzeum Komenského v přerovském zámku: Výstava Časy se mění, chuť zůstává je o pivu, inspirovaná je 140. výročím od založení pivovaru Zubr a v přerovském zámku bude k vidění až do října.

Cyklotrasa Na chmelnici Hané: Vede oblastmi, kde se moravský chmel pěstuje. Začíná v Přerově a pokračuje až téměř k úpatí Oderských vrchů. Kudy vede, najdete zde.

Pivovar Kněží hora: Do Bzence se z Tršicka sice musí kousek cestovat, ale kvůli pivu od Kněží hory to stojí za to. Čím je chmelené? Samozřejmě tršickým chmelem.

Hostinský pivovar Moritz: V olomouckém minipivovaru si můžete vyzkoušet práci s chmelem v praxi. Pořádají tu kurzy pro veřejnost, na kterých si můžete uvařit vlastní pivo.

Autor: Radka Hrdinová, zdroj: life.ihned.cz