Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

AKTUALITY

Malé pivovary rostou jako houby po dešti
18. 5. 2012
t
Do Beskyd už lidé nemusí jezdit jen za klasickou turistikou, ale také za tou pivní.

„Pivní turistika se rozvíjí. Lidé si vytipují pivovary a vyrazí na několikadenní výlet, který je spojen právě s návštěvou malých pivovarů a ochutnávkou místního piva," řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň, který ve středu dorazil do Ostravy na třetí valnou hromadu zmíněného svazu.

„V okrese Frýdek-Místek funguje v současné době šest minipivovarů, ale brzy by jejich počet měl stoupnout na devět," řekl Deníku Radovan Koudelka, manažer Zámeckého minipivovaru Pikard v Ostravě-Zábřehu.

Jeho slova potvrdil i sládek hukvaldského minipivovaru Petr Neumann, který je vyučený v oboru a pivo vaří sedm roků – od svých devatenácti let. „Ve Stříteži se bude stavět menší průmyslový minipivovar, který bude mít kapacitu šest tisíc hektolitrů piva ročně," prozradil Petr Neumann s tím, že ve Stříteži nebude u pivovaru klasická hospoda, veškerá produkce poputuje do sudů a bude se vyvážet. „V hukvaldském minipivovaru se vaří kolem pěti set hektolitrů piva ročně, na to stačí v podstatě jeden člověk. Jak se rozjede pivovar ve Stříteži, tak se počítá, že se na výrobě piva bude podílet až pět lidí," vysvětlil Petr Neumann.

Další malý pivovar se plánuje ve Frýdlantu nad Ostravicí. „Oslovil mě známý z hotelu Beskyd, který sídlí přímo na náměstí. Ten se rozhodl, že v tomto hotelu vybuduje pivovar. Na podzim se začne budovat, v zimě instalovat a příští rok na jaře by se pivovar měl otevírat. Ve Stříteži by se to mohlo rozjet asi letos v listopadu," doplnil Petr Neumann, který začínal v minipivovaru U Koníčka ve Vojkovicích v roce 2007, nyní dělá čtvrtým rokem sládka v hukvaldském minipivovaru. Třetí nový minipivovar v regionu by měl vzniknout v Jablunkově.

Českomoravský svaz minipivovarů v tuto chvíli sdružuje 56 minipivovarů. „V druzích i typech vystavených piv jsme aktuálně nejrychleji rostoucím segmentem v celem domácím pivovarnictví. To nás samozřejmě zavazuje k prohloubení další vzájemné spolupráce v tomto oboru podnikání, který šlechtí um českých sládků a vytváří tradiční český produkt s přidanou hodnotou, o který je mezi lidmi stále větší zájem," doplnil prezident svazu Jan Šuráň.

Lidem nejvíc chutná švestkové pivo

Štramberk – Málokdo při návštěvě Štramberka bez povšimnutí mine dům s číslem popisným 5. Malebná historická stavba skrývá malý pivovar, ve kterém se vaří pivo s názvem Trubač.

Vlastní pivovar má město Štramberk sedm let. Lidé v něm hasí žízeň kvasnicovým nepasterizovaným neboli „živým" ležákem plzeňského typu, který má osobité vlastnosti, jež jej odlišují od piv z velkokapacitních pivovarů. Tam chuť zlatavého nápoje sládci ovlivňují jeho fi ltrací, stabilizací a pasterizací. „V našem pivovaru vaříme kvasnicové nepasterizované pivo. Zákazníkům již sedm let nabízíme dvě varianty, buďto dvanáctku světlý Trubač, anebo jeho tmavou variantu," sdělila Ludmila Vaccová, vedoucí štramberského pivovaru.

Dva typy piva ale nejsou tím jediným, co ve Štramberku nabízí. Čas od času tam lidé mohou ochutnat také speciální piva. „Při speciálních příležitostech, tedy různých oslavách či městských akcích, děláváme speciální ochucená piva. Lidé tak mohou ochutnat například pivo švestkové, třešňové, medové a další. Pivo, které se nám zatím nejvíc osvědčilo, je právě to švestkové. Údajně lidem z těch speciálů zatím chutnalo úplně nejvíc," prozradila Ludmila Vaccová, která v pivovaru je od jeho otevření.

Tradice vaření piva ke Štramberku neodmyslitelně patří. Vznik městského pivovaru ji obnovil po sto padesáti letech, a to na místě, kde se pivo vařívalo a šenkovalo už před staletími. První zmínka o vaření piva ve Štramberku pochází podle historických pramenů z roku 1359, kdy moravský markrabě Jan, bratr Karla IV., udělil Štramberku městské mílové právo.

Budova štramberského pivovaru je rozdělena do dvou provozů. Po vstupu do pivovaru návštěvníci v přízemí najdou Městský pub, Pivovarskou restauraci a výčep s měděnými varnami. Ve sklepení se nachází stylový Kamenný šenk.

Minipivovar byl do nedávné doby také v Kopřivnici. Vařilo se v něm pivo zvané Lašský vulkán, a to pod vedením otce a syna Vaňkových. Z mapy malých pivovarů ten kopřivnický zmizel v listopadu roku 2009, kdy jej pan Vaněk prodal. Ani malý pivovar v Příboře, ve kterém se vyrábělo pivo pojmenované po nejslavnějším místním rodákovi Sigmundu Freudovi – Freudův ležák –, by podle informací Deníku neměl již fungovat.

Hukvaldské pivo se ujalo

Hukvaldy – Jeden z malých pivovarů v sousedním regionu mohou lidé naleznout v hukvaldské části Dolní Sklenov. Budova stojí přímo u autobusové zastávky.

Nápad založit tento pivovar přišel před deseti lety. „Kdysi jsem se stavoval v prostějovské hospodě U Ječmínka, to bylo v roce 2002. Tam vařili pivo a mně se to strašně líbilo, proto jsem to chtěl také zkusit," řekl Vít Lanča z hukvaldského minipivovaru, který se pak domluvil s jedním svým známým a prvně začali shánět finance. „Takový pivovar, to něco stojí. V nedaleké Žabni měli malý pivovar, který v té době zrovna rušili a byli nám ochotni postavit něco podobného u nás. Tak jsme se s nimi domluvili, během roku 2003 se dalo vše do kupy a poslední den v roce byla uvařena první várka," prozradil Vít Lanča, jenž od samého začátku počítal, že hukvaldský pivovar bude na současném místě. „Jsou tady prostory, ty byly vlastně nevyužité, akorát je chtělo opravit, například zateplit či obložit. Nic se nemuselo přistavovat," dodal Vít Lanča.

Ten v začátcích nepochyboval, že nové pivo se „chytne". „Obavy jsem ani neměl. V té době byly v nedalekém okolí malé pivovary a kladné ohlasy byly již předem. Hlavně bylo důležité, aby kvalita piva byla dobrá. Dá se říct, že od začátku lidé tohle pivo přijali a příznivců hukvaldského piva stále přibývá," pochvaloval si Vít Lanča, podle kterého se zde stavuje hodně lidí, kteří využívají místní cyklostezku. „Máme zde sice i hukvaldský hrad, ale ten je přece jenom trošku z ruky. Ale jezdívají zde i lidé z velké dálky. Dorazí prostě s tím, že chtějí ochutnat místní pivo, chvíli posedí a pak jedou do dalšího pivovaru, například v Kozlovicích. Jsou to lidé, kteří objíždějí podobné pivovary po celé republice," vysvětlil Vít Lanča. Z místních lidí chodí na hukvaldské pivo spíše ti mladší. „Starší jsou zvyklí na svou tradiční desítku, kterou tu ale čepuji také, ač některé malé pivovary od toho už upustily a čepují pouze své pivo," dodal Vít Lanča s tím, že zde vaří kvasnicovou dvanáctku a čtrnáctku a od května do srpna i černou jedenáctku. Když jsou nějaké svátky, vaří se zde i medová třináctka.

K narozeninám dostal jedno z nejvyšších ocenění

Vojkovice – Čtyřicet stupňů Celsia, v létě ještě více. Takové teploty zažívá sládek Mojmír Velký, když ve své varně rodinného minipivovaru zhruba čtyřikrát týdně vaří po tisíci litrech piva.

A že to ve Vojkovicích U Koníčka umí, o tom svědčí nejen početná návštěvnost vyznavačů chmelového nápoje, ale také několik ocenění. Ta poslední obdrželi v březnu na 6. ročníku Jarní ceny sládků. „Pro minipivovary to je jedna z nejprestižnějších soutěží. Koná se každoročně ve Zvíkově v okrese Tábor, kde se do místního minipivovaru sjíždí malé pivovary. Letos se nás sešlo kolem šedesáti. Domů jsme si odvezli dvě zlaté medaile. První za dvanáctistupňové pivo Vraník v kategorii tmavé ležáky a druhou za čtrnáctistupňového Grošáka v polotmavých speciálních pivech," prozradil sládek. Stalo se tak v den jeho narozenin, o to větší byla jeho radost. „Bylo to přesně v den mých třicátin. Takže to byl vlastně takový dárek," řekl spokojeně Mojmír Velký, vyučený v oboru sladovník-pivovarník.

Společně se svým starším bratrem Slavomírem, maminkou a dalšími členy rodiny udržují úhlednou restauraci i pivovar v chodu, kde žíznivým zákazníkům nabízejí nepasterizovaný a nefi ltrovaný zlatavý mok. „Takové pivo obsahuje více vitaminů, je tedy zdravější a plnější chuti. Určitě ho doporučuji pít denně," usmál se Mojmír Velký. Z pípy tak vytáčejí světlou jedenáctku Ryzák, tmavou dvanáctku Vraník a polotmavou čtrnáctku Grošák. „Vytvořili jsme pivní kalendář, kdy se snažíme zákazníkům dopřát i něco jiného. Mimo sezonu je zhruba co čtrnáct dní jiné pivo. Začíná to na podzim od Václava. V srpnu už plánuji podzimní pivní menu, v prosinci jarní menu. Je to dost složité na výrobu, neboť se jedná o vícero druhů. Ale lidé si to hodně pochvalují," shrnul majitel. Fajnšmekři si pak mohou pochutnat na speciálech, jakými jsou například Husar, Vojkovjan, Čmelák, Sršeň, Netopýr, Mustang či Klaďas. „Každá profese má své pro i proti. Ale výroba piva je taková zajímavá, pěkná práce. Český fenomén. Uvařit pivo není jednoduché, není to guláš, který se uvaří za jeden den. Důležitý je nejen výběr surovin a zařízení, ale musí také vše fungovat. Znamená to spolehnout se v pivovaru na někoho dalšího. Sám to člověk nezvládne," uzavřel Mojmír Velký.

Vaří i v Krmelíně

Krmelín – Minipivovar Krmelín s Hospodou U Hodže, nacházející se na rozhraní okresů Nový Jičín a Frýdek-Místek, čepuje dvanáctistupňové kvasnicové pivo. Pro labužníky je na čepu také třináctistupňové kvasnicové s medovou příchutí.

U zrodu místního pivovárku stáli v roce 2011 „odborníci" z nedalekého Dolního Sklenova, kteří Krmelínským pomáhali s instalací technologie a asistovali jim při prvních várkách. Krmelínský minipivovar začal jedenáctkou, o něco později se novopečení sládkové rozhodli ro výrobu „plnotučného". Krmelínská varna má kapacitu šest set litrů. Krmelínské pivo má střední hořkost, příjemný říz, a přestože se úplně nepodobá svému příbuznému z Dolního Sklenova, je zde rovněž patrná převažující sladovost nad chmelovostí a výrazná příchuť kvasnic. Pod hospodou se nalézá sklep, stabilně ochlazovaný spodní vodou.

„O medové pivo mají zájem hlavně ženy, protože má sladší chuť. Hodně si jej dávají také cyklisté, když se během jízdy u nás zastaví. Klasičtí pivaři jsou spíše na hořké," sdělil redakci ve čtvrtek majitel minipivovaru Milan Mácha s tím, že jinak čepují i desetistupňový Radegast a dvanáctku Svijany. Jak dále redakci řekl, více piva prodají samozřejmě přes letní měsíce. „Když je teplé počasí, je i větší žízeň, takže toho načepujeme samozřejmě více. Proto si přejeme, aby bylo teplo. To pak pivečko mnohem lépe chutná," dodal majitel Milan Mácha.

Autor: Jana Hromočuková, Tomáš Machálek, Martin Šrubař, Ladislava Vavrošová

Zdroj: regiony.impuls.cz

  skenovat0001_1

© Pivní Obzor 2007 - 2024 | Provozováno na RS MAXSOFT