AKTUALITY

Když ho v hospodě neobsloužili, postavil si vlastní pivovar. Vaří 500 litrů piva na čtyři dny
11. 4. 2012
t
Zničit pověst restaurace obvykle netrvá příliš dlouho, popisuje majitel pivovaru a restaurace u Bansethů v pražských Nuslích Vladimír Bašta. Sám se v pohostinství pohybuje celý život a pití piva miluje. Ve svém podnikání sází kromě lásky k pivu také na úctu k tradici.

Ladislav Bašta se v pohostinství pohybuje celý život a miluje pití piva. Kvůli své zálibě se nakonec rozhodl v pražských Nuslích vedle vyhlášené restaurace U Bansethů postavit malý pivovar. Ten si za pět let svého fungování už vybudoval stálou klientelu. Nyní svůj podnik postupně rozšiřuje o další prostory.

"Hostinec U Bansethů jsem převzal na inzerát v roce 2002. Dříve to byl vyhlášený podnik, ale v té době dost upadal. Navzdory tomu chtěl tehdejší majitel dost vysoké odstupné. Párkrát jsem tam přišel a nebyla tam ani noha. Prý lidi přijdou až v pondělí nebo že je vysoké datum. No stejně ale musel to odstupné podstatně snížit, pak jsme se dohodli," popisuje své začátky u Bansethů Ladislav Bašta.

Zničit pověst restaurace obvykle netrvá příliš dlouho. O to hůře se pak její renomé vrací zpátky. V případě Bansethů to trvalo zhruba dva roky, než se lidé z okolí přesvědčili, že se sem má cenu zajít najíst nebo se napít výborného plzeňského piva. V současné době se tu přes poledne prodá okolo tří set obědů, další jídla přicházejí na řadu i večer.

Vlastní pivo si začal vařit pro sebe

Ovšem jako milovník pěnivého moku se s návratem ke kvalitě restaurace pan Bašta nespokojil. "Piju velmi rád regionální piva. S přáteli jsme chodili například na Baráčnickou rychtu na Svijany. Jenomže se nám párkrát stalo, že jsme přišli a obsluha dala na stůl, kam jsme si chtěli sednout, rezervaci. Jasně, čekali asi na lepší klientelu, protože když potom vstoupili tři němečtí turisté, bylo najednou volno. A tak jsem si řekl, že tohle nemám zapotřebí, a rozhodl jsem se postavit si vlastní pivovar," usmívá se Bašta.

Pronajal si prostory, které přímo sousedí s restaurací a kde se v několika letech vystřídaly nejméně tři obchody. Za zhruba dva miliony korun koupil varnu na dvě stě litrů piva. "Dost lidí si ze mě dělalo legraci a prorokovali mi neúspěch. Říkali mi, že budu konkurovat sám sobě. Ale to se nestalo, úspěch přišel. Češi se už prostě naučili pít i jiná piva než jen výčepní desítku," pochvaluje si svůj nápad Bašta.

Návštěvníci, kteří chodí do restaurace a do pivovaru, se od sebe mírně liší. K Bansethům chodí milovníci klasického plzeňského, do pivovaru pak lidé, kteří hledají trochu jiný zážitek a chutě. Dá se říci, že pivovar navštěvuje klientela mírně solventnější. Rozdíl je také v tom, jaké likéry si hosté obou podniků dají. Pivovar nabízí několik druhů třtinových rumů, v restauraci je zase momentálně v kurzu hruškovice podávaná i s kouskem ovoce.

Sládka, který je v pivovaru tou nejdůležitější osobou, sehnal Bašta na doporučení. Měl kontakt na střední potravinářskou školu a tam mu řekli o čerstvém absolventovi, který měl o pivo opravdový zájem. Svého rozhodnutí přijmout člověka bez praxe rozhodně nelituje, sládek pracuje v pivovaru dosud.

A to s takovým úspěchem, že se po dvou letech ukázalo, že kapacita varny nestačí. Bylo třeba koupit novou, na pět set litrů. Ty nyní vystačí zhruba na čtyři dny.

Každý měsíc speciální pivo

Základem produkce jsou tři druhy piv, světlá a polotmavá dvanáctka a světlá patnáctka. Ovšem na každý měsíc se v pivovaru připravuje také pivní speciál, takže je zde možnost ochutnat i pšeničné, kouřové, medové, vanilkové, nebo dokonce pivo s wasabi aneb pivo jako křen.

Současně se zvětšením kapacity varny bylo třeba rozšířit i prostory pivovaru, které zůstaly striktně nekuřácké. "Mně kouření nevadí, i když jsem před desíti lety přestal. Ale kuřáci ani nekuřáci nechodí domů rádi načichlí kouřem. Takže se v pivovaru nekouří. Uvažuju o tom, že bych i restauraci udělal nekuřáckou a pro kuřáky vyhradil salonek. Ale to si musím ještě rozmyslet. Každopádně nekuřácké prostory k nám hosty spíše lákají, než aby je odrazovaly," podotýká Bašta.

V pivovaru chce Ladislav Bašta dát hostům pocit, že jsou součástí dění. Proto není varna od ostatních prostor nijak oddělena, lidé mohou pozorovat, co se vlastně s pivem děje. A kuchař peče kachny a krkovičky v kachlových kamnech přímo v rohu další místnosti, takže může zákazník sledovat, jak se jeho objednávka připravuje.

Součástí pronajatých prostor byla i herna, která byla ale problematická a podnikatel na ní spíše prodělával. Hned jak to bylo možné, ji zrušil a do prostor umístil pekárnu, která mu do restaurace i pivovaru dodává každý večer čerstvý chleba.

Jediný větší problém, který musel ve svém podnikání řešit, byl výběr spolehlivého personálu. Snad každý majitel podobného zařízení se setkal s tím, že mu číšník zmizel i s tržbou. "Ale posledních pár let se to naštěstí ustálilo, pracují tu solidní lidé. Jinak žádný velký problém nemám, ani s úřady," tvrdí.

Hostinec U Bansethů je také zmíněn v jedné z nejslavnějších českých knih, Osudech dobrého vojáka Švejka. Bašta se rozhodl v haškovské mystifikátorské tradici pokračovat, je i v kontaktu se spisovatelovým vnukem, který provozoval hospodu v Lipnici nad Sázavou, kde Jaroslav Hašek zemřel. "Při rekonstrukci prostor jsme nalezli kabát, v jehož kapsách byly cigaretové nedopalky a několik nezaplacených účtů. Domníváme se, že skutečně patřil Jaroslavu Haškovi," směje se.

O pronájmu další hospody už neuvažuje, mít najednou tři restaurace už ho přešlo. "Nám tohle stačí. Jsme rodinná firma, například pivovar vede můj synovec. V některých firmách rodinné vazby nefungují, u nás ale ano. A máme pořád kam jít a pracovat na tom, aby u nás byli hosté spokojení," dodává Vladimír Bašta.

Zdroj: life.ihned.cz