AKTUALITY

Belvederské pivo chtěli i v Paraguay
15. 8. 2010
t
Rozhovor s majitelem železnorudského pivovaru Belveder Františkem Strnadem

Třetí výročí oslavil v létě železnorudský pivovar Belveder. Tradici železnorudského piva obnovil v roce 2007 po pětačtyřiceti letech od uzavření tehdejšího městského pivovaru František Strnad starší, se kterým jsme si o krátké historii pivovaru povídali.

Jak byste uplynulé tři roky zhodnotil?

Byly to velmi povedené tři roky z hlediska kvality piva, jeho prodeje i propagace. Díky pivovaru se nám také vzvýšily tržby v hotelu Belveder, což je v dnešné době v cestovním ruchu a v pohostinství rarita.

Může se v dnešní době uživit minipivovar samostatně, bez hotelu, jen pivem?

Já myslím, že těžko. Mám třeba kamarády na Slovensku, kde v devadesátých letech rostly minipivovary jako houby po dešti z těch, které neměly zázemí hotelu, penzionu nebo aspoň restaurace už nefunguje ani jeden. Vzhledem k malému množství uvařeného piva jsou totiž náklady poměrně vysoké.

Na kolik přijde v malém pivovaru výroba jednoho litru piva?

Tady záleží samozřejmě na tom, jestli si majitel vaří sám nebo platí další lidi, jestli koupí kvalitní slad a chmel nebo levnější, někdo musí platit vodu, někdo může být třeba i v nájmu. Výrobní cena jednoho litru se pohybuje zhruba od 12 do 16 korun. Další náklady pak ovšem vznikají při jeho prodeji – doprava, číšník, chlazení, čištění trubek a podobně. Cenou samozřejmě tedy malý pivovar nemůže konkurovat nadnárodním gigantům.

Čím tedy konkurovat může?

Výhodou piva z malého pivovaru je jedinečná chuť. Velké pivovary vaří úplně jinak, než se české pivo v minulosti vařilo. Neznám minipivovar, který by pivo filtroval nebo dokonce pasteroval, takže všechny látky, které dělají pivo pivem v něm zůstávají. Zůstanou v něm všechny enzymy, vitamíny a další prospěšné látky. Takovou perličkou je, když se občas stane, že někdo přijde pivo vrátit, že je zakažené, že je kalné. To je ovšem samozřejmě tím, že jde o nefiltrované pivo.

Že je o „živé“ pivo zájem potvrzuje i to, že jste museli pivovar záhy rozšiřovat…

My jsme vlastně ještě neoslavili ani první výročí, a už jsme pivovar prodávali a sháněli větší varnu. Zájem je od začátku obrovský, pivo od nás chtějí samozřejmě železnorudští hoteliéři a hospodští, ale i provozovatelé z jiných regionů, dokonce po nás chtěli, abychom pivo vyváželi do Paraguaye. Člověk má až dojem, že nám nová varna na pět a půl hektolitru prostě nemůže stačit. Další rozšiřování ovšem neplánujeme, maximálně zvětšíme ležácký sklep, abychom mohli vařit více do zásoby.

V současnosti vaříte několik druhů piva od devítky po šestnáctku, plánujete ještě nějaké speciality, jako jsou piva pšeničná nebo ovocná?

V žádném případě nejsme příznivci ochucených ovocných piv, takže o nich do budoucna ani neuvažujeme. Nechceme jít ani do u nás netradičních druhů jako jsou ale nebo stout. Určitě ale máme v plánu pšeničné pivo, které je oblíbené v Bavorsku a v poslední době se začíná vařit i u nás. Už ho dokonce vaří kromě malých pivovarů i střední pivovary, vynikající pšeničné pivo dělá třeba pivovar Náchod. Já předpokládám, že s pšeničným pivem přijdeme nejpozději v příštím roce. Jsme se synem takoví, lze říci, staromilci. Chceme vařit české pivo z klasických surovin. Pšeničné pivo do Čech patří, vařilo se tu v minulosti běžně, dokonce ve větším množství než pivo z ječmene. Co se týče ochucených piv, tak uznávám zase jen piva s přísadami, které používali i naši předkové, jako je třeba puškvorec nebo med, který do medové třináctky používáme i my.

Zdroj: klatovský.deník.cz