AKTUALITY

Čeští pivaři jsou konzervativnější než ti němečtí
11. 6. 2010
t
Martin Šampalík se v roce 2005 rozhodl s kamarádem založit malou hospůdku v centru Plzně. Přišli s nápadem umístit na každý stůl samoobslužný výčep, přivolávat obsluhu pomocí dotykového displeje či soutěžit v konzumaci piva mezi jednotlivými hosty v podniku a ostatními podniky v republice.

Z původně malého lokálu se za čtyři roky stala proslulá značka, kterou prodáváte dál jako franšízu. Co bych musela splňovat, kdybych si jednu pobočku chtěla otevřít?

Určitě mít přístup ke kapitálu. Pak určitě také hodně nadšení pro věc a chuť se s projektem ztotožnit. Se samotným provozem pomůže náš manuál, který každý „franšízant“ získá vstupem do řetězce. V něm je detailně popsaná každá situace, od každodenní až po ty nestandardní.

Velmi důležité jsou prostory. Ty musí mít minimálně 200 metrů čtverečních, otevřenou vnitřní dispozici a musí být v centru města o minimálně 50 tisících obyvatelích. Neméně důležitá je i dopravní obslužnost lokality, a to nejen pro klientelu, ale i pro zásobování těžkou cisternou s pivem.

Nemáš nějakou tajnou radu, jak postupovat, abych ten můj podnik byl nejoblíbenější ve městě?

Tajnou asi ne, ale vyplácí se vsadit na kvalitu a na zábavu. V našich podnicích se lidé u pití piva baví o něco více než jinde, protože mohou s kamarády utvořit tým a to dává lidi více dohromady, takže v podstatě takový teambuilding. Výhodou se může stát i to, že provozovna je nekuřácká. Naše druhá provozovna v Plzni, která je zcela nekuřácká, patří mezi nejoblíbenější v republice. Hosté také oceňují možnost online elektronických rezervací na našich stránkách www.thepub.cz.

Motivuje obrazovka se statistikou konzumace u jednotlivých stolů a v jednotlivých pobočkách k výrazně většímu objemu vypitého piva? Nechali jste si na to dělat studii?

Na jednu židli je výtoč u nás o 40 procent větší než v jiných provozovnách. Svůj efekt to nesporně má. Když na projekcích běží například sportovní přenosy, výtoče padají, což je dáno stržením pozornosti na sledování sportu. Je to naše empirická zkušenost, žádná externí studie na to ale nikdy neproběhla. Možná dobré téma na diplomovou práci.

Existuje podle tebe rozdíl mezi českým a německým zákazníkem v hospodě? Jaký?

Jednoznačně ano. Evropské pivní trhy jsou od sebe celkem hodně odlišné. V Německu a zejména v Bavorsku lidé hodně pijí Weissbier, navíc v celém Německu neexistují výrazně dominantní značky piv. Tím, že je ta země větší a loajalita zákazníků k jedné značce menší, existuje tam mnoho regionálních značek, které jsou v dané oblasti nejpopulárnější. U nás pořád platí, že Plzeň je Plzeň, a to v podstatě celoplošně. Český pivař je také konzervativnější,prostor pro pivní speciály roste, ale jen velmi pomalu. Pak mě napadá ještě ten rozdíl, že německý zákazník nechá v německé hospodě mnohem víc peněz než ten český.

Nyní studuješ VŠE, předtím jsi studoval Fakultu ekonomickou na Západočeské univerzitě (ZČU). Proč ses rozhodl pro magisterské studium na jiné škole?

V době, kdy jsem ukončil svoje bakalářské studium na ZČU v Plzni, nebylo možné pokračovat na dvouletém magisterském oboru. Jediná možnost byla splnit přijímací zkoušky do prvního ročníku a následně požádat o uznání prvních tří ročníků. Na VŠE v té době navazující magisterské studium fungovalo, a proto padla volba na VŠE.

Zdroj: ilist.cz