Pivní Obzor

Označení původu: České pivo ochrání EU
24. 9. 2008
tomas
Tříleté úsilí tuzemských pivovarníků o registraci zeměpisného původu českého piva Evropskou unií se zdá být u konce. Výrobci budou moci pojmenování České pivo používat pro své výrobky pravděpodobně už letos na podzim. Od nové značky si slibují především posílení exportu.

Žádost Českého svazu pivovarů a sladoven o ochranu názvu České má zásadní připomínkovou lhůtu za sebou. Od zveřejnění požadavku uplynulo šest měsíců a žádná ze zemí Evropské unie k ní neměla výhrady. Zatím vše naznačuje, že zápis názvu zablokován nebude. Výkonný ředitel svazu Jan Veselý je však v optimistických prognózách raději opatrný a doporučuje s oslavami ještě pár týdnů vyčkat. „Komise vydá písemný verdikt o tom, že se označení smí výhradně užívat, nejdříve začátkem listopadu,“ upřesňuje.

Vyhráno ovšem nemají všechny tuzemské pivovary. Ty, které chtějí zapsat i název Moravské pivo, se ještě potýkají s problémy. Na tuto skutečnost upozorňuje europoslanec Jan Březina, který vývoj zápisu sleduje u Evropské komise. Žádosti na ochranu označení moravských piv se podle Březiny zasekly a zatím marně čekají na zveřejnění ve věstníku, přestože všechny stanovené podmínky údajně byly dávno splněny. Evropská komise přitom v oblasti pivovarnictví registruje pouze označení Bavorské pivo.

V zahraničí má tuzemské pivo dobrou pověst a díky tomu jej pivovarníci za rok vyvezou miliony hektolitrů. Například loňský rok vyrobili celkem 19,9 milionu hektolitrů, z toho 3,4 milionu hektolitrů se prodalo v zahraničí. „Největšími vývozci hořkého moku jsou Plzeňský Prazdroj, Staropramen a Budvar. Značky menších výrobců jdou na export méně. Ale to se brzy změní. Pomůže jim zápis původu českého piva Evropskou unii,“ věří Veselý.

Miliony hektolitrů na export porostou

Svaz žádá o ochranu zeměpisného původu ze dvou důvodů. V první řadě chce zamezit tomu, aby se „České pivo“ nevařilo v zahraničí. Dalším smyslem je garance tradičních vlastností, jako je například barva či hořkost. „Zákazníci by se díky chráněnému označení měli lépe orientovat v nabídce, která je na trhu pestrá, a proto poměrně nepřehledná,“ přibližuje Veselý.

Pivovarníci mají naděje, že označení sehraje roli hlavně jako marketingová pomůcka při prodeji v zahraničí. Podle statistik jsou tuzemská piva ze zahraničních zemí nejvíce oblíbena v Německu, na Slovensku, ve Velké Británii a ve Švédsku. V závěsu následují ruský a americký trh.

Moravský pivovar Černá Hora v příštím roce očekává, že by se mu mohl zvýšit export o pět procent. „Loni jsme vyvezli 20 procent objemu výroby,“ uvádí asistent předsedy představenstva společnosti Radek Pavlík. Podle jeho slov by registrace označení mohla společnosti pomoci při získávání zákazníků v Číně a Norsku. „Právě o spolupráci jednáme,“ dodává Pavlík. Nyní společnost vyrábí 12 druhů piv, které dodává hlavně do evropských zemi, nejvíce na Slovensko.

Rodinný pivovar Bernard z Humpolce dosud vyváží 12 procent objemu výroby. Jeho mluvčí Zdeněk Mikolášek předpokládá, že se tento podíl příští rok zvýší. „Na označení České pivo budou zahraniční zákazníci určitě lépe reagovat,“ usuzuje Mikolášek.

Miroslav Slaný, mediální zástupce Litovelu, který patří skupině PMS Přerov, také věří, že označení by mělo jejich pivům zlepšit konkurenční pozici na zahraničním i českém trhu. „Zákazníci nerozliší, které pivo je tradičně vyrobené. Přehled získají díky osvětě o registrovaném označení,“ míní Slaný.

Pokuty klidně i za tři miliony korun

Mnozí výrobci začali používat název České pivo už před několika lety. Od podzimu již ovšem toto pojmenování bude muset zmizet z některých mnohdy ne úplně nejkvalitnějších piv. Chráněné označení nebudou moci mít například piva nízkoalkoholická a naopak ani silnější piva.

Základními požadavky pro užívání chráněného označení jsou – stát, lokalita původu a složení základních surovin, použitá technologie typická pro výrobu a kvalitativní ukazatele, jako jsou barva, hořkost či míra prokvašení.

Dodržování těchto požadavků bude kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Může například nahlížet do varných listů, kde jsou uvedeny všechny suroviny, technologické postupy a parametry piva. „Pokud bychom zjistili, že nějaký pivovar označení neoprávněně používá, respektive že jeho výrobek specifikaci nevyhovuje, můžeme mu podle zákona o potravinách uložit pokutu až do výše tří milionů korun,“ dodává mluvčí inspekce Martina Šmídtová.

Velké pivovary prý stály opodál

Ne všechny domácí pivovary ochranu názvu vítají. Například ten největší, Plzeňský Prazdroj, se podle europoslance Jana Březiny ke značce staví zdrženlivě. „Není pochyb, že aktivnější zapojení a vystupování Prazdroje by dodalo označení původu ještě větší lesk a zvýšilo její marketingový potenciál na zahraničních trzích,“ míní Březina.

Mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček však tvrdí, že tento pivovar není a nikdy nebyl proti ochranné známce České pivo. „Naopak vždy registraci podporoval v souladu s dohodou v rámci Českého svazu pivovarů a sladoven,“ uvádí k reakci na Březinovo prohlášení.

Prazdroj chce využít České pivo zatím jen pro svůj Gambrinus, nejprodávanější značku na tuzemském trhu. „Ten považujeme za prototyp českého výčepního piva. Vyčkávali jsme až do konce procesu registrace. Nyní se k oficiálnímu označení přihlásíme,“ uvádí vrchní sládek Prazdroje Jan Hlaváček.

Miroslav Slaný z Litovelu si chladný přístup některých firem vysvětluje jejich metodou vaření, která je v návrhu přesně definována. „Velké pivovary chmelový mok nevaří tradičním způsobem, ale moderní technologií, takzvanou urychlovací metodou. Ta nemusí splňovat kritéria pro registraci,“ říká.