Pivní Obzor

Encyklopedie pivovarů

ZAJÍMAVOSTIAktuální novinkou náležící do pivní knihovny je dlouho očekávaná záležitost, která po několika odkladech konečně spatřila světlo světa.

Řeč je samozřejmě o druhém dílu Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, od Pavla Jákla, tentokrát věnovanému Jižním Čechám.

Nakladatelství Libri slibuje u své webové prezentace knihy také barevnou přílohu, kde by byly k vidění i třeba lahve či etikety dotčených pivovarů, ale na to se nakonec zřejmě z úsporných důvodů nedostalo (faktem je, že bezmála tisícovka je dnes asi opravdu max. cenová hranice za kterou může být podobná encyklopedie ještě prodejná), stejně jako oproti prvnímu dílu chybí praktická mapka dané oblasti, protože asi jen málokdo dokáže hned lokalizovat všechna místa a ty nejmenší vesnice. Pravdou je, že v textu je vše i z geografického hlediska detailně popsáno a celkový objem knihy nabobtnal na bezmála 800 stran. Obrazová část se tak až na pár vyjímek věnuje čistě stavbám samotných pivovarů a oproti prvnímu dílu došlo k popisu i pivovarů zaniklých už někdy v 17. či 18.století.

Narozdíl od čistě statistických pivovarských přehledů autorů p. Likovského či Kabáta, je u této knihy největší hodnotou to, že autor nečerpá jen z archiválií, ale je hlavně dlouholetým "terénním pracovníkem" a neúnavným poutníkem po starých pivovarech, který zná v tom kterém pivovaru i tu poslední komůrku či sklepní oddělení a který čerpá z velké části i ze vzpomínek pamětníků a lokálních patriotů. V knize naštěstí chybí nějaké obecné statě z historie piva, které se opakují snad v každé knížce o pivu a jde se hned na věc, čili na popis snad všech historicky dohledaných pivovarů v daném regionu. Popis historie hlavně těch větších pivovarů je pojmutý opravdu obsáhle (historie budějovických, krumlovských, třeboňských pivovarů, Protivína a dalších) a velký prostor je věnován i stavební stránce pivovarů, tudíž je kniha vhodná i třeba pro stavaře - nepivaře, zajímajícího se čistě o technické památky. U pivovarů s německou minulostí je a bylo z pochopitelných důvodů dohledávání historických údajů a pamětníků obtížnější, tudíž je zpracování stručnější, ale to bude ostatně větším problémem spíše v budoucnu u dílu ze severních a západních Čech.

Kniha je v závěru doplněna o seznam pramenů a hlavně šikovný slovníček často dnes už málo používaných výrazů z pivovarské oblasti. Trochu zamrzí nezájem o sponzorování knihy ze strany větších jihočeských pivovarů, protože s příspěvkem přišli jen pivovárky z Dražíče či Zvíkova a z ostaních sponzorů např. bavorská sladovna Weyermann nebo trochu pikantně i firma Centec, hojně vybavující pivovary mimo jiné i s pivovarskou tradicí moc nekorespondujícím pivoředícím zařízením HGB.

Před dílem Pavla Jákla je samozřejmě třeba hluboce smeknout, protože je opravdu takovým novodobým Augustinem Sedláčkem přes pivovary a ani mi není známo, že by někde v zahraničí vznikaly podobně rozsáhlé, staré pivovary mapující encyklopedie zaměřené na celý region. Osobně bych možná trochu ubral na opravdu až detailním popisu budov jednotlivých pivovarů a trochu přidal např. na výčtu a popisu vařených piv, aby byla kniha stravitelnější i pro běžnějšího pivaře, který není zrovna zapáleným nadšencem do stavebního vývoje pivovarských budov. S autorem se také po osobních debatách moc neshodnu v názoru na nedávnou minulost a na odhad stavu, který by byl, kdyby nebyl rok 1948 a následné zpřetrhání soukromého vlastnictví. Netýká se to ani tak knihy samotné a respektuji jeho odlišný pohled, ale osobně se domnívám, že by byla výsledná situace podobná spíše nám kulturně bližšímu a rozmanitějšímu Bavorsku než Holandsku, kde jeden velký hráč v otevřeném, kapitalististickém konkurenčním boji požral během desítek let prakticky veškerou konkurenci. Z knihy zároveň cítím jistou smířenost autora s koncem malých českých pivovarů a se zdánlivě neodvratnou, jedinou cestou k velkému průmyslovému pivovarnictví, přičemž zkušenosti našich západních sousedů naopak ukazují, že se navzdory odhadům ekonomů, prognostiků a analytiků mnohé, i ty nejlépe vybavené, moderní velké pivovary postupem doby pozavírali navzájem a v jejich stínu dodnes přežilo množství právě těch hůře vybavených, často až archaických a pro někoho neperspektivních malých pivovarů, které i v 21. století kupodivu dobře fungují či minimálně přežívají.

Knihu už jsem z větší části přečetl, protože jsem patřil ke skupině netrpělivých čekatelů a tak mohu konstatovat, že se investice vyplatila a že mi opravdu přinesla mnoho nových informací a i ponoukla k novým cestám tam, kde jsem třeba už i byl a mnohé popsané přehlédnul či nedohledal.

Snad se postupem let podaří Pavlu Jáklovi dokončit i další plánované 3 díly encyklopedie (sepisování moravské části encyklopedie převzal neméně pivovarsky zběhlý Milan Starec z černokosteleckého pivováru) aby byla jednou republika pokryta kompletně.

Já se už nyní zapisuji do pořadníku na další díl encyklopedie, tentokrát pivovarů východočeských.

　

http://www.libri.cz/kniha.php?kniha=290